čtvrtek 26. února 2015

Noví členové naší zvířecí rodinky

Znáte seriál Once upon a time? Delší dobu už na něj s Pavlikem koukáme. A jednou jsme se bavili o křečkách. Já jsem je chovala když jsem byla docela malá, už si to ani moc nepamatuju. A Pavlik je měl asi ještě v 8.třídě. A tak se stalo, že se nám po nich zastesklo a ze srandy jsme si řekli:
,, Pořídíme si dva křečky a budou se jmenovat Sněhurka a Krasoň (z Once upon a time). "
,, Jenže to by alespoň Sněhurka musela být bílá."

A v pondělí jsme jen tak koukali na inzeráty a našli jeden, ve kterém prodávali 4-týdenního světlého křečka. A dokonce ti lidé byli z Prahy! Takže jsme se najednou spontánně rozhodli, že si ho pořídíme. A když jsem potom viděla ty jeho nádherné oči, byla jsem za naše rozhodnutí vděčná. Jen posuďte sami. Že je nádherný?


úterý 24. února 2015

Náušničky

Tak jsem se podívala, co tu v obchůdku mám a nemám a zjistila jsem, že mi tu pár výrobků chybí. Jinak teď moc nevyrábím, není čas :-). Ale chystám se vyzkoušet novou techniku a doufám, že se mi povede :). Ale teď k náušničkám:








Cena jednoho páru náušnic je 30  + 15 Kč poštovné :).

PS: Omlouvám se, že má každá fotka jinou velikost, ale jsou to fotky, které mám na svém profilu na fler.cz. Fotila jsem je už v létě a nevím jak je to možné, ale foťák občas fotí tak a jindy onak. Ale aspoň to není jednolité a monotónní :-P

pondělí 23. února 2015

Mrazivé léto

Název: Mrazivé léto
Autor: Manuela Martini
Nakladatelství: Fragment
Počet stran: 174


Oficiální anotace: 
Patnáctiletá Lyra se rozhodne objasnit záhadné okolnosti zmizení a smrti spolužačky Piy. Během pátrání však vyplouvá na povrch pravda děsivější, než si kdy uměla představit. Odhalí rodinné tajemství, které mělo zůstat ukryté navždy.

,,Podívej," řekl Patrik a posvítil na stěnu. Někdo cosi vyryl do šedivého cementu. 
,,Co to znamená?" zeptala se Lyra a opatrně přejela prstem po rýhách. Jsou to písmena? Ale Patrickova baterka už svítila jinam. 
,,Lyro, podívej se na tohle." Patrick posvítil na vratkou dřevěnou bednu na opačném konci pokoje, na které byl zřízený jakýsi provizorní oltář. Na papírovém kapesníčku, který sloužil místo ubrusu, stála svíčka a sklenice s několika polními květinami a stébly trávy. Vedle ležel tenký zlatý řetízek s přívěskem a napravo zarámovaná fotografie.
,,Ale to je přece..." začal Patrick. 

sobota 21. února 2015

Dnešní den :)

Přeji hezký večer všem! :)
Dneska jsem fotila sérii Elyonova země a doufám, že se mi fotky podařily tak, jak jsem si přála. Plánuji totiž vydat článek, kde shrnu celou tuto sérii. Ale nejdříve musím napsat recenzi na poslední díl :).

Taky Vám stále dlužím recenzi na knihu, která mě tolik ovlivnila. Strašně ráda bych Vám napsala co mi dala a jaká kniha to je, ale ono se o ní tak těžko píše... Pokud vím, tak nikdo z Vás podobnou literaturu nečte :). Ale věřím, že až přijde ten správný čas, tak Vám tu recenzi napíši :).

Momentálně válčím s rýmou. Od včerejška ji mám dost silnou a upřímně se modlím, aby do pondělí trošku polevila, protože sedět od 8:45 do 17:15 ve škole a neustále frkat a snažit se přitom poslouchat.... to je velmi náročné.

Poslední dobou (asi půl roku) mám v hlavě vymyšlené střípky příběhu, který se mi zatím moc líbí. Ráda bych začala psát, ale nemohu. Dlouho jsem nevěděla, co mi v tom brání, ale dnes jsem na to asi přišla. Jméno. Potřebuju jméno pro moji hlavní postavu. Ale nesmí být ledajaké. Musí to být to pravé jméno, takové, které mě zasáhne hluboko do srdce a už mě nepustí. Takové, které tu postavu přesně vystihne, které bude stvořené přesně pro ni. Všechno má svůj čas a já věřím, že jednou na to jméno přijdu.

Včera jsem si říkala, jak strašně vděčná jsem za svůj život. Za to, jak ho žiji. Pořád by se na něm dalo hodně vylepšit (mé vlastnosti), ale je to nádherný život. Jsem ráda, že jsem taková jaká jsem. Mám naprosto úžasného přítele, milující rodinu a skvělou kamarádku ( viď, Eurien). Navíc mám spoustu z Vás (Vlasti, Hani, Ilonko) strašně ráda, i když jsem Vás viděla třeba jen jednou a moc Vás neznám. Každá jste osobnost a občas myslím na to, že bych se s Vámi zase ráda viděla. A jsem moc vděčná, že můj blog čtete. 

Když pak pozoruji a nebo slýchám o tom, co se stalo s lidmi, které jsem znala - támhleta na drogách, tamten zná jen alkohol, pro tuhle je celý svět jen o diskotékách a sexu... No hrůza. Absolutně si takový život nedokážu představit a ani bych ho žít nechtěla. Poprvé jsem vděčná za to, kdo jsem. Je mi absolutně jedno, že třičtvrtě lidí nechápe moji lásku ke knihám, rostlinám a zvířatům. Protože tohle je můj život, za který jsem opravdu ráda.

Strašně se těším na jaro. Už doslova cítím, že přichází. Nebo to chci cítit. U nás nádherně kvetou talovíny a čemeřice, u Pavlika ve vesnici už kvetou sněženky. Ráno, když mě budí zpívání ptáčků, si říkám, že jejich píseň je balzám na duši. Tak moc už se těším, až se začne všechno zelenat a všechno kvést! :)

Půjdu se podívat na ty fotky Elyonovy země, ať tu pro Vás mám co nejdříve další článek. Ale již brzy se můžete těšit na recenzi knihy, která pro mě byla něčím jedinečná. A čím? To se dočtete v mé recenzi :).

Přeji všem příjemný zbytek večera,
Vaše Ailin


čtvrtek 19. února 2015

Úterní procházka

V úterý jsme neměli školu a tak jsme se s Pavlikem a Bonny vydali na procházku. Pavlik mi chtěl ukázat les, kde byl jen jednou a strašně se mu to tam zalíbilo.

úterý 17. února 2015

Bohové a válečníci: Ostrov Bohyně

Název: Bohové a válečníci: Ostrov Bohyně
Autor: Michelle Paverová
Nakladatelství: Knižní Klub
Počet stran: 301


Anotace:

Hylas a jeho sestra jsou obyčejní pasáčci koz. Jednoho dne je ale přepadnou Krkavci a pozabíjí ostatní pasáčky. Naštěstí Hylasovi a jeho sestře se podaří uniknout, ale během útoku se museli rozdělit a teď se nemohou najít. Hylas je pronásledován Krkavci a tak je nucen utíkat stále dál. Když se zdá, že je setřásl, potkává svého přítele Telamona, který mu pomáhá při útěku. Nakonec se Hylas nečekanými zvraty dostává až na moře, kde se seznámí s milým delfínem, který zůstane už navždy jeho přítelem. Nakonec Hylase moře vyplaví na ostrově Lidu ploutví, kde se seznámí s dívkou jménem Pirra, která taky prchá před svým osudem. Podaří se jim samotným přežít na ostrově? A jak se Hylas dostane zpátky, aby našel svou sestru? A hlavně, co po nich Krkavci chtěli, že kvůli tomu způsobili takové krveprolití?

neděle 15. února 2015

Oksa Pollocková

Přeji dobré ránko všem! :)

Ráda bych Vás upozornila, že v Levných knihách právě teď můžete koupit tři díly Oksy Pollockové za krásnou cenu. Jeden díl totiž stojí 59 Kč. Já mám doma všechny tři a zatím jsem rozečetla jen ten první, ale je napsaný opravdu skvěle a rychle se čte :). Bohužel ho čtu jen doma a taky né vždy, takže se čtením pokračuji pomalu. Ale rozhodně stojí za přečtení! :)

Jinak pokud by někdo z Vás měl o tyto knihy (nebo třeba jen o jednu) zájem a neměl poblíž Levné knihy, stačí napsat a já mu je koupím a pošlu, popř. osobně předám :). 

Koupit je můžete -ZDE-.
A přečíst si o všech třech dílech můžete -ZDE-


Teď se jdu vrhnout na psaní recenzí, celkem musím napsat tři. Nějak se mi to teď nahromadilo :).

Četli jste Oksu? Pokud ano, líbila se Vám? A co Vy, co jste ji nečetli? Zaujala Vás? :)

středa 11. února 2015

Přemýšlení

Posledních pár týdnů mi hlavou proudí spousta myšlenek. Chodím na Vaše blogy a čtu Vaše články a skoro každá návštěva mě donutí se zamyslet. Nutí mě přemýšlet nad tím, kam naše blogy směřují.

Poslední dobou je všude plno projektů jako je ,,On my wishlist" a ,,Waiting for tuesday" či tak něco. Někde je toho tolik, že dokonce na daném blogu skoro jiné články nejsou, než tohohle typu. A nemůžu si pomoci, ale přestává se mi to čím dál více líbit.

Proto jsem se rozhodla, že se nebudu účastnit žádných podobných projektů. Chci se začít soustředit spíše na kvalitu než kvantitu článků. Ráda bych, aby Vám každý můj článek byl nějakým přínosem - ať už potěšením duše z doporučení dobré knihy nebo potěšení oka z fotografií. Z tohoto důvodu musím odříct všechny projekty, kterých jsem se chtěla zúčastnit - jako třeba Hřejivou výzvu. Nápad je to skvělý, to rozhodně. Ale chci se začít víc věnovat kvalitě blogu.

Před chvílí jsem dočetla knihu, která mi toho strašně moc dala. Ukázala mi něco, v co jsem nedokázala věřit. Ale díky ní jsem otevřela oči a vidím svět zase trošku z jiného úhlu pohledu. Brzy očekávejte recenzi :).

V sobotu jsem se také zúčastnila jedné akce, která mi poskytla skvělou příležitost do budoucnosti a donutila mě přemýšlet o životě. Dokázala ve mně probudit chuť zjistit, jak se věci ve světě mají a odhalit tak zákoutí, do kterých jsem neviděla. Možná jednou napíšu víc :).

Omlouvám se tedy Vlastičce, že nesplním Hřejivou výzvu. Snad to pochopíš :). A všem bych moc ráda popřála spoustu krásných a optimistických myšlenek a nádherných dnů! :).

Vaše Ailin


pátek 6. února 2015

Recenze: Vzkaz v láhvi

Název: Vzkaz v láhvi
Autor: Nicholas Sparks
Nakladatelství: Ikar
Počet stran: 332


Anotace:
Usmíval se, ale nepřistoupil k ní, jako by se bál, aby si nepřipadala jako v pasti.
Přesně tak si připadala, když se jeden druhému zadívali do očí. Okamžik se nezmohla na nic jiného, než na něj upřeně zírat. Navzdory skutečnosti, že ho viděla na obrázku, vypadal lépe, než očekávala, ačkoliv si nebyla jistá proč. Byl vysoký, se širokými rameny. Nebyl sice oslnivě krásný, ale tvář měl opálenou a ošlehanou, jako by si slunce a moře vybraly svou daň. Oči neměl zdaleka tak podmanivé jako kdysi David, ale rozhodně na něm bylo cosi přitažlivého. Něco mužného v tom, jak před ní stál. Rozpomněla se na svůj plán a zhluboka se nadechla. Ukázala na Happenstance.
,,Jen jsem obdivovala vaši loď. Je skutečně krásná."
,,Děkuju, to jste hodná, že to říkáte."
Jeho upřený pohled jako by odhaloval skutečnost a náhle to na ni padlo všechno najednou - nález láhve, rostoucí zvědavost, pátrání, které podstoupila, cesta do Wilmingtonu a nakonec tohle setkání v tváří v tvář. Přemohlo ji to. Zavřela oči a přistihla se, jak bojuje o to, aby opět získala sebeovládání. Prostě jenom nečekala, že se vše odehraje tak rychle...

úterý 3. února 2015

Sanberg u Kolína

Pokaždé, když jezdíme s přítelem na nádraží v Kolíně, tak míjíme úžasnou vodní plochu jménem Sandberg. Jelikož tento rybník patří do soukromého vlastnictví, je tu zakázáno koupání a lov ryb. Dokonce ani stavět chatky se tu nesmí. A díky všem těmhle omezením tu vzniklo něco naprosto nádherného. Vždycky mě Sandberg lákal svojí rozlohou a tak jsem jednoho dne přemluvila Pavlika, ať se na něj jdeme podívat. A ten okamžik byl naprosto kouzelný.


Když jsme tam přišli, hned mě upoutaly nádherné vrby na břehu rybníka. Vypadají kouzelně. Když jsme se pak dívali na celou vodní plochu, nešlo si nevšimnout ostrůvku uprostřed, na němž se nachází stromy. Na určité stromy se slétávají kormoráni. Dříve jsem v Česku nikdy kormorána neviděla. Poprvé jsem ho viděla vloni v Chorvatsku. Proto mě ohromilo, kolik se jich nachází tady.


Opodál navíc plulo na hladině obrovské hejno divokých hus. Už jste někdy viděli v přírodě divokou husu? Já do té doby ne. Takže jsem byla strašně nadšená. Mimo hus je tu ale i velké množství kachen a nějaké lysky. Zajímavé je, že všechno ptactvo je tu neuvěřitelně plaché - není zvyklé na přítomnost člověka.


Na okraji rybníka jsme našli i spoustu vyloupaných škeblí od kormoránů. Ale měli jsme štěstí a objevili i nějaké živé. Neumím rozeznat škebli od velevruba, takže nemohu přesně říci, co z toho to je.


Jak se Vám Sandberg? :)

pondělí 2. února 2015

Nové knihy za leden 2015

Za lednový měsíc se mi sešla moc milá kupička knih. Celkem se jedná o 11 knížek :). Některé z nich už jste tu viděli v rozbalovačkách :).