Všichni, kteří jsme někdy přečetli nějakou knihu pro mládež ho známe. Pro nás, co mají načteno už více YA knih je nevítaným společníkem - je totiž všude. Snad v každé knize, v televizi v seriálech, ve filmech, v časopisech. Už víte, o kom mluvím? Ano, jedná se o milostný trojúhelník.
Zpravidla se jedná o dva chlapce, kteří mají zájem o jednu dívku. A teď jsou různé druhy pokračování - dívka miluje jen jednoho z nich a je mu věrná (to není moc častý jev v YA knihách), nebo se jí líbí chlapci oba a ona se nemůže rozhodnout a ,,přelítává" z jednoho na druhého (velice časté) nebo jiné možné řešení (minimálně).
Popravdě se mi už hnusí všechny milostné trojúhelníky, kde je dívka nejdříve s jedním chlapcem, v další kapitole líbá druhého, potom se zase vrátí k prvnímu atd. Celou knihu mi to docela znechutí a to klidně může mít skvělý děj. Chápu, že hlavní hrdinky jsou často v pubertě (nebo do 20 let) a mají v sobě hokej, ale nejsem si jistá, jestli by těchto situací mělo být tolik.
Když si pomyslím, jak moc toto téma na dnešní mladé slečny útočí ze všech stran, nedivím se, že je v dnešní době tolik dívek, které ubližují (byť třeba i nevědomky) svým chováním chlapcům. Neustále slyším, že normálních věrných holek je už málo. Na jednu stranu se možná není čemu divit. Už od mala vidí všude kolem sebe milostné trojúhelníky. Je to jako vzorec chování, který se jim otiskne do mysli. A pak, když se ocitnou sami v podobné situaci, kdy o ně projeví zájem dva chlapci najednou, naskočí jim různé řešení situace jako podle filmu. A kdo v pubertě by nechtěl zažít scénu jako z filmu?
Podle mě začínají být milostné trojúhelníky malou hrozbou. Proč už se skoro vůbec nepíše v YA knihách o pravé lásce? O věrnosti, oddanosti a lásce, která překoná všechny překážky? Tahle forma lásky stále existuje, jen ji v sobě musíme probudit. Nenechme se zblbnout novodobým trendem.
Nebo další obrovské a časté řešení YA milostných trojúhelníků - o slečnu se zajímá hodný chlapec, který ji nadevše miluje a pak takový grázlík, který ji sice taky miluje, ale nechová se k ní tak jak by měl. A koho si dívka vybere? Jasně že grázlíka. Proč? To je pro mě záhadou. Dost často prý kvůli tomu ,,tajemnu", které v sobě ukrývá. Nakonec to v knize končí všelijak, ale ve skutečném životě to má často jedno řešení - dívka je ve vztahu nešťastná. A pak přijdou na řadu stížnosti, že se k ní hezky nechová, nenosí ji žádné květiny po kterých ve skrytu duše tajně doufá, křičí na ni nebo ji dokonce podvádí atd. Ale slečny, přesně tohle jste si vybraly. Když jste do toho vztahu šly a věděly jste, že je to grázlík, co jste proboha čekaly? Jestli chcete vztah plný lásky, najděte si hodného chlapce, který Vás bude milovat a bude to dávat najevo. Ale zase se možná není čemu divit - opět tahle volba na mladé slečny křičí ze všech stran: ,,Vyber si grázlíka!!"

Milostných trojúhelníků začínám být přečtená, takže se pomalu ale jistě začínám přesouvat z YA knih na jiné žánry. Neodvrhuji knihy pro mládež úplně, ale již pro mě nebudou hlavní čtecí náplní. Leda by se zase začalo psát o pravé lásce.
Jaký máte pohled na milostné trojúhelníky Vy?