sobota 27. února 2016

Moderní trend YA knih

Všichni, kteří jsme někdy přečetli nějakou knihu pro mládež ho známe. Pro nás, co mají načteno už více YA knih je nevítaným společníkem - je totiž všude. Snad v každé knize, v televizi v seriálech, ve filmech, v časopisech. Už víte, o kom mluvím? Ano, jedná se o milostný trojúhelník. 

Zpravidla se jedná o dva chlapce, kteří mají zájem o jednu dívku. A teď jsou různé druhy pokračování - dívka miluje jen jednoho z nich a je mu věrná (to není moc častý jev v YA knihách), nebo se jí líbí chlapci oba a ona se nemůže rozhodnout a ,,přelítává" z jednoho na druhého (velice časté) nebo jiné možné řešení (minimálně).
Popravdě se mi už hnusí všechny milostné trojúhelníky, kde je dívka nejdříve s jedním chlapcem, v další kapitole líbá druhého, potom se zase vrátí k prvnímu atd. Celou knihu mi to docela znechutí a to  klidně může mít skvělý děj. Chápu, že hlavní hrdinky jsou často v pubertě (nebo do 20 let) a mají v sobě hokej, ale nejsem si jistá, jestli by těchto situací mělo být tolik.

Když si pomyslím, jak moc toto téma na dnešní  mladé slečny útočí ze všech stran, nedivím se, že je v dnešní době tolik dívek, které ubližují (byť třeba i nevědomky) svým chováním chlapcům. Neustále slyším, že normálních věrných holek je už málo. Na jednu stranu se možná není čemu divit. Už od mala vidí všude kolem sebe milostné trojúhelníky. Je to jako vzorec chování, který se jim otiskne do mysli. A pak, když se ocitnou sami v podobné situaci, kdy o ně projeví zájem dva chlapci najednou, naskočí jim různé řešení situace jako podle filmu. A kdo v pubertě by nechtěl zažít scénu jako z filmu? 
Podle mě začínají být milostné trojúhelníky malou hrozbou. Proč už se skoro vůbec nepíše v YA knihách o pravé lásce? O věrnosti, oddanosti a lásce, která překoná všechny překážky? Tahle forma lásky stále existuje, jen ji v sobě musíme probudit. Nenechme se zblbnout novodobým trendem.

Nebo další obrovské a časté řešení YA milostných trojúhelníků - o slečnu se zajímá hodný chlapec, který ji nadevše miluje a pak takový grázlík, který ji sice taky miluje, ale nechová se k ní tak jak by měl. A koho si dívka vybere? Jasně že grázlíka. Proč? To je pro mě záhadou. Dost často prý kvůli tomu ,,tajemnu", které v sobě ukrývá. Nakonec to v knize končí všelijak, ale ve skutečném životě to má často jedno řešení - dívka je ve vztahu nešťastná. A pak přijdou na řadu stížnosti, že se k ní hezky nechová, nenosí ji žádné květiny po kterých ve skrytu duše tajně doufá, křičí na ni nebo ji dokonce podvádí atd. Ale slečny, přesně tohle jste si vybraly. Když jste do toho vztahu šly a věděly jste, že je to grázlík, co jste proboha čekaly? Jestli chcete vztah plný lásky, najděte si hodného chlapce, který Vás bude milovat a bude to dávat najevo. Ale zase se možná není čemu divit - opět tahle volba na mladé slečny křičí ze všech stran: ,,Vyber si grázlíka!!" 
Milostných trojúhelníků začínám být přečtená, takže se pomalu ale jistě začínám přesouvat z YA knih na jiné žánry. Neodvrhuji knihy pro mládež úplně, ale již pro mě nebudou hlavní čtecí náplní. Leda by se zase začalo psát o pravé lásce. 

Jaký máte pohled na milostné trojúhelníky Vy? 

8 komentářů:

  1. Nemám je ráda, říkám to na rovinu. Dobrý, nějaký náznak nebo pochyby, to má každý a působí to třeba věrohodně, ale to už je mi sakra milejší, když to ten hrdina/hrdinka přizná - chodím s tímhle klukem, ale líbám se s támhletím, když se tenhle nedívá. A jinak je vykreslená jako dokonalá postava, "hrdinka". Já nevím no, nemám v tom tolik zkušeností, ale přijde mi to taky nesmyslné. A ten trend bad boys? Jako já jsem naivka, ale tohle by bylo moc i na mě. Dobrý, ne každej špatnej kluk musí být špatnej, třeba bychom si svou špatností sedli, ale co jsem tak vypozorovala, ve vztahu je i o to, aby spolu lidi dokázali být, až vyprchá chemie, nebo ne?
    No jo, stejně nikdy nepřestanu mít ráda Harryho Pottera, kde každý měl své místo a i když nebyli dokonalí, aspoň nějaké mravní zásady měli. Jednou jsem poslouchala nějakej rozhovor s Emmou Watson, která říkala, že na HP se jí líbí, že i když tam láska je, není to taková ta vlezlá a pozornost poutající jako třeba ve Stmívání. Prostě patří k dospívání, ale celé ho neovlivňuje.

    OdpovědětVymazat
  2. Osobne mi milostné trojuholníky už lezú na nervy. Spočiatku to bolo niečo nie až také bežné, takže to knihu ozvláštnilo, teraz je to už takmer pravidlo a knihe to pridáva na predvídateľnosti, čo celkovo nemám rada.

    OdpovědětVymazat
  3. Já jsem zjistila, že jsem zase na tolik milostných trojúhelníku nenarazila. Respektive jsem měla problém dát jich dohromady šest. Myslela jsem, že jsem na tom hůř :D

    OdpovědětVymazat
  4. Nemůžu je vystát. Milostné trojúhelníky se ve větší míře začaly vyskytovat, když mi bylo nějakých... třináct? Tehdy mi nějak nevadily. Bylo to nové, mluvilo se o lásce, což jsem jako malá holka žrala a cítila se u toho dospěleji. Ale teď... Ehm, ne :D
    Ne, že bych kvůli nim přestala tu knížku číst, spíš se mnohoúhelníky zasloužily o to, že už z principu nesnáším hlavní hrdinky a svůj názor měním až v průběhu... nutno podotknout, že se většinou moc nezmění. Což je k těm samotným opravdu dobrým ženským hrdinkám nefér.
    Je to taky jeden z důvodů, proč se poslední dobou od YA začínám trochu odklánět... i když jsem ještě pořád cílová skupina.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Myslím si, že YA na tomhle začne ztrácet své fanoušky. Trojúhelníky prostě zabíjejí potenciál knih.

      Vymazat

Každý komentář mě velmi potěší. Proto všem moc děkuji! :)