Druhý díl dechberoucí série

Název: Pán věže

Autor: Anthony Ryan

Série: Stín krkavce

Díl: 2.

Počet stran: 672 

Nakladatelství: Host

Recenze

Vélin Al Sorna je po několika letech propuštěn z žaláře a vrací se domů. Válek a bitev má už plné zuby a nejraději by svůj meč už nikdy nevzal do ruky. V království navštíví svou sestru, která se snaží ubránit majetek jejich společného otce. Když Vélin navštíví krále, je jím jmenován Pánem věže v Severních provinciích. Vélin s touto vyhlídkou možné budoucnosti souhlasí a odjíždí spolu se svou sestrou na sever. Tam se musí vypořádat s nelibostí místních lidí a získat si jejich důvěru. A jelikož žádný klid netrvá věčně, brzy bude království potřebovat Vélina a jeho dovednosti s mečem.

Když se mi dostal Pán věže do rukou, měla jsem trošku obavy, zda z něj nebudu zklamaná. Zaslechla jsem totiž názory, že druhý díl je horší než první. Píseň krve jsem četla asi před půl rokem a velice se mi líbila. Jakmile jsem ale otevřela Pána věže a začala číst, brzy mi došlo, že hravě předchozí díl překoná.

Anthony Ryan je opravdový mistr ve vyprávění. Nejen, že stvořil důmyslný a propracovaný svět, ale navíc se ve druhém díle blýskl příběhem rozděleným do několika dějových linií. Právě to mnoho lidí odsuzuje, protože Vélin již není ústřední postavou. Mně to ovšem přišlo jako geniální tah a užívala jsem si každé písmenko každé kapitoly.

Kniha je rozdělena do pěti důležitých částí. Po každé části následují Vernierovy zápisky a pak se střídají kapitoly s Vélinem, Revou, Lyrnou a Frentisem. Každá kapitola končí napínavě a čtenář touží po pokračování. Místo pokračování ovšem přichází nová kapitola s jinou hlavní postavou a čtenář je tak neustále napjatý a dychtí po dalších informacích. Střídání kapitol byl skvělý tah od autora. 

Reva je novou postavou. Vyrůstala pod dohledem přísného kněze, který ji neustále bil a učil techniku boje s nožem. Dostala za úkol najít a zabít Vélina Al Sornu. Zpočátku čtenář vůbec netuší, proč zrovna jí jsou věnované samostatné kapitoly. Ovšem postupem času se z neznámé a protivné postavy stane sympatická a velice důležitá osoba. 

Frentis žil dlouhá léta v otrockých jámách. Odtamtud ho vykoupí do svého otroctví podivná žena, která ho sváže neviditelným magickým poutem. Stane se z něj její otrok, který musí plnit všechny rozkazy - ať už sexuální nebo zabijácké. 

Lyrna putuje k Lonakům kvůli mírové smlouvě. Jejich výpravu vede lonačka jménem Davoka. Drsná cesta spolu s mnoha nástrahami Lyrnu změní. Již to není zhýčkaná princezna, ale chytrá žena, která umí velice dobře vrhat nože. Nyní se už o sebe dokáže docela dobře postarat. 

Vélin se vrátil do království a byl jmenován Pánem věže v Severních provinciích. Díky své pomocnici Dahreně si nakloní tamní lid. A i když si přál už v životě netasit meč, kvůli hrozivým událostem v království se vydává opět do války. 

Anthony Ryan si nebere žádné servítky. Nemilosrdně popisuje všechny aspekty války, jako jsou otroctví, znásilňování, mučení a zabíjení lidí (dokonce žen i dětí). Čtenáře tak nepřestává jímat hrůza, kolik zvěrstev je možné během války napáchat. A aby toho nebylo málo, autor do bitevního prostředí přimíchává i neznámou tajemnou sílu, jež nemá nic společného z fyzickou zdatností. 

Celkově musím knihu ohodnotit jako absolutně perfektní. Je znát, že se autor hodně vypracoval a zlepšil. Všech pět dějových linií (Vélin, Lyrna, Reva, Frentis a Vernier) se postupně propojují až se na konci spojí v omamném vyvrcholení. Mohu se zaručit, že mnoha čtenářům bude srdce divoce bušit adrenalinem a napětím budou zapomínat dýchat. 

A na závěr jedna malá rada - pokud uvažujete o čtení série Stín krkavce, rozhodně se snažte knihy přečíst co nejdříve po sobě. V knihách se vyskytuje obrovské množství postav a pokud budete knihy číst po větších časových rozestupech, pravděpodobně se v tom množství budete ztrácet (i když je vzadu seznam nejdůležitějších postav a k nim stručné vysvětlení, o koho se jedná). Sérii si ale nenechte ujít, protože takovýhle literární zážitek jen tak někde nenajdete. Je prostě perfektní. 

Hodnocení: 5/5

(Ovšem Pán věže se mi líbil ještě více, než Píseň krve)

Děkuji knižnímu e-shopu Megaknihy.cz za poskytnutí knihy k recenzi.

Knihu si můžete koupit -zde-. 

,,Kdy?" vyhrkl Vélin. ,,Kdy jste to zjistili?"

,,Nejspíš dřív než vy. Proroctví bylo neobvykle jednoznačné: ,Zrozen z léčitelky a Pána bitev.' Kdo jiný to mohl být?" (Vélin, str.314)

 ,,Zítra chci pět set hlav," rozkázal sapérovi. ,, Nejdřív ty muže oslepte. Před popravou je na doslech od barikád vystavte mučení a přinuťte je, ať volají po svých příbuzných. Naši vojáci, které popraví v odplatě, pro nás nepředstavují ztrátu. Zajmout se nechá jen zbabělec. Jestli budou vzdorovat i další den, přidejte dalších tisíc hlav." Dopil víno, odhodil pohár a ušklíbl se na mě: ,, Vidíš otroku? I já vím, jak dát svým lidem dobrý příklad." (Vernierovy zápisky, str.351) 

 ,,Až dokončíme svůj úkol," oddychovala, ,,zplodíš se mnou dítě."... ,,Z naší krve vzejde nádherný potomek, nemyslíš? Za celá tři staletí jsem nenarazila na muže, který by si tu čest zasloužil. Až teď jsem ho našla v tobě, otrokovi ze země, která bude brzy dobyta. Jak je ten svět zvláštní."

 (Frentis, str.96)

 ,, Přivažte ho na vrchol hlásky," rozhodla. ,, Počkejte do pozdního rána, až si budete jistí, že jsou všichni vzhůru, a pak ho podřízněte." (Reva, str.497)

 Chtěla jsi důkaz, připomněla si v duchu. Tady ho máš. (Lyrna, str. 259)