úterý 15. září 2015

,,Při plném jasu se stáváš všemi barvami v jedné..."

Název: Všechny malé zázraky
Autor: Jennifer Nivenová
Počet stran: 351
Nakladatelství: Yoli


Anotace
Strhující příběh o hledání a (ne)nalézání, o lidských předsudcích, přátelství a první lásce Theodora Finche fascinuje smrt. Neustále přemýšlí nad způsoby, jak by se mohl zabít. Ale pokaždé ho něco – bez ohledu na to, jak je to zdánlivě bezvýznamné – nakonec zastaví. Violet Markeyová zase žije pro budoucnost – upíná se k dokončení střední školy a k momentu, kdy bude moct opustit rodné městečko v Indianě. To jí totiž až příliš bolestně připomíná nedávnou tragickou smrt její sestry. Když se ti dva potkají na římse školní zvonice, není ale docela jasné, kdo koho vlastně bude zachraňovat. Finch je obyčejný kluk, až na to, že trpí bipolární poruchou. Violet je obyčejná holka, až na to, že Finchovi přijde úplně neobyčejná. Ty dva svede dohromady školní projekt, jehož cílem je objevovat „krásy Indiany“, a oba přitom učiní zajímavé objevy. Finch zjišťuje, že jen s Violet může být sám sebou – podivínským, přemýšlivým, ale zároveň zábavným a originálním; a že není až takový blázen, za jakého ho ostatní považují. Violet zase zapomene počítat dny do konce školy a konečně začíná znovu žít. Jenže zatímco Violetin svět se rozrůstá a získává nové barvy, Finch se propadá do temnoty deprese.

Recenze:
Než jsem začala knihu číst, vůbec nic jsem o ni nevěděla. Čekala jsem nějakou optimistickou četbu, která bude plná ponaučení. Příběh, který mě chytí za srdce.Mé očekávání se splnilo jen na půl.

Kniha byla poměrně depresivní, byť se v ní objevily i romantické chvíle plné štěstí. A i přesto, že moc nemusím knihy tohoto typu, příběh byl napsaný tak bravurně, že se od něj nedalo odtrhnout. Velmi brzy mě pohltil svět Theodora Finche a Violet Markeyové. Byl tak originální, zajímavý a plný překvapení. Pochybuji, že na knihu někdy zapomenu - tak moc se mi vryla pod kůži. Nedokážu pochopit, jak to autorka dokázala. 


Hlavní postavu postavu Theodora Finche jsem nejdříve moc nechápala. Ale čím víc jsem z knihy přečetla, tím víc jsem si Finche oblíbila. Byl jiný, měl zajímavé myšlení i způsob života. Líbilo se mi, co všechno udělal pro Violet, jak ji pomohl přemoci strach. A velmi mě mrzelo, že jejich vztah nedopadl tak, jak jsem si přála. 

Violet Markeyovou čtenář poznává jako zdrcenou dívku, která se nemůže smířit se smrtí své sestry. Nejdříve jsem měla z této postavy rozporuplné pocity, ale jakmile se sblížila s Finchem, který změnil její způsob myšlení, byla mi Violet sympatická. A musím uznat, že neměla lehké období dospívání.


Strašně těžko se mi o knize píše. Tolik bych Vám toho chtěla říci, ale nemohu, abych nevyzradila nějaký spoiler. Věřím, že i když je atmosféra knihy většinou ponurá, zamilujete si ji. Slibuji Vám, že se neubráníte pocitům štěstí, ale ani slzám. 

Kniha byla velmi originální jak v příběhu, tak ve stylu psaní. Čtenář totiž příběh čte střídavě z pohledu Finche a z pohledu Violet. Knihu to okořenilo a dodalo jí to určitý šmrnc, který přispěl k ulpění knihy v mé mysli. 


Na knize mi přišlo velmi zajímavé i to, že autorka sama ví, čím si musely její hlavní postavy projít. Překvapilo mě, co všechno už zasáhlo život Jennifer Nivenové. Rozhodně to na knihu vrhá úplně jiné světlo.

Obálka knížky je krásná, laděná do jemných barev. Působí jednoduše a přesto dokáže zaujmout. A pokud nechápete, proč je tam vyobrazený ptáček s kytičkou, přečtěte si knihu. Pak pochopíte. 

Hodnocení: 4/5

Děkuji nakladatelství Yoli za zaslání pracovního výtisku.






3 komentáře:

  1. Mě právě tahle knížka lákala kvůli té trochu ponuré anotaci. Říkala jsem si, jaké to asi bude čtení? Veselé, nebo smutné? Budu se usmívat, nebo slzet? Mám ráda, když je příběh psán z pohledu více hrdinů a mám ráda odhalování symbolů na obálkách. Tuhle knihu bych si moc ráda přečetla. :)

    OdpovědětVymazat
  2. Moc pěkně jsi tu knížku popsala! Já sama jsem o ní od zahraničních čtenářů četla / slyšela takové rozporuplné názory, ale podle tvé recenze si říkám, že bych tomu přece jenom tu šanci mohla dát. Tak uvidíme. Teď to asi číst nebudu, protože to bude číst dost možná každý, ale až ta vlna názorů pomine, mrknu se na ni. :)

    OdpovědětVymazat

Každý komentář mě velmi potěší. Proto všem moc děkuji! :)